+420 608 889 297

info@nataliyaphoto.com

  • Facebook
  • Instagram
  • YouTube
  • Vimeo

© 2019 by Nataliya Yashchuk. All rights reserved.

🇨🇿 O svatebním dni


Svatební den bývá dost hektický, veselý, někdy šílený a neuvěřitelně rychle uteče. Ještě bláznivější ale bývají přípravy na samotnou svatbu. Rozhodnout, domluvit, naplánovat, zkoordinovat. Tady je pár mých postřehů z různých svateb, které jsem fotila. Třeba někomu pomůžou, inspirují, napoví.

Proč focení příprav?

Vždy mluvím o přípravách ženicha a nevěsty. Proč tedy říct “ano” na focení této části dne?

Focení příprav ve skutečnosti není o focení toho, jak někdo někoho češe a maluje. Detaily takového procesu jsou součástí foto-příběhu celého dne, ale nejsou hlavní fotografií. Jenže emoce a momenty jsou někdy silnější než při samotném obřadu. Vidím tady nadšení, nedočkavost, nervozitu, dojetí, vděčnost. To vše je součástí toho, čemu se říká přípravy. To jsou fotografie k nezaplacení.

Také bývá dost vtipné porovnávat to, jaké bylo ráno pro nevěstu, pořád zavřenou v jednom pokoji, a ženicha, který už se třeba stihl vykoupat v bazénku, dát si 5 piv a celkem si užít takové přípravy.

Právě tady má fotograf skvělou příležitost se seznámit s nejbližší rodinou. Rodiče, prarodiče, novomanželé si můžou zvyknout na to, že je někdo fotí. Je to o tolik lehčí dělat ráno, které není tak “zodpovědné”, než najednou na ně vybafnout u obřadu. Takže než začne samotná ceremonie, už se všichni navzájem znají a chovají se víc přirozeně. Už to není jen tak nějaký cizí člověk s foťákem, ale ta Naty, která je součástí svatby a jen u toho také fotí.

Pro mě to také znamená, že během gratulací vím, na koho si dát pozor, abych neprošvihla gratulaci rodičů a dalších nejbližších lidí. Podobně jako lékař se už tak trochu vyznám v anamnéze rodiny a vím, na co se zaměřit. 🧐

Nakonec, až se pak v budoucnu bude dělat svatební album, právě fotografie z příprav jsou hezkým úvodem do celého dne. Ráno přece je nedílnou součástí svatby. Bylo by divné, kdyby vše začalo rovnou obřadem. Tady je také důležité, aby bylo alespoň pár fotografií i toho, jaké bylo ráno pro ženicha. Přece je to o tom, že jsou dva, a ne nevěsta, její den a její doprovod.

Skupinové focení

Mám takovou teorii, že skupinové focení po obřadu jsme zdědili z dob, kdy novomanželé dostali celkově ze svatby 3-5 fotek. Sice nemají nějakou emotivní hodnotu a jen málokdy se u toho povedou momentky, na které všichni rádi zavzpomínají. Ale právě tyto fotografie chtějí rodiče, pak si je nechají tisknout do svého rodinného alba a do rámečku na noční stolek. Proč jim to nedopřát? A občas, když se zadaří, tak se povedou i netradiční, vtipné skupinovky, když se lidé uvolní a dovolí si zablbnout.

Ale aby se skupinové focení nevymklo kontrole, doporučuji sestavit seznam “povinných” skupinovek po obřadu. Má to své výhody:

+ Až si ten seznam budete sestavovat, zjistíte, jak málo účastníků vlastně potřebujete. Většinou stačí osm (ženich a nevěsta s nejbližší rodinou, s rodiči, se svědky).

+ Nakonec celé takové focení zabere asi 10 minut. Což ocení všichni hosté.

+ Ženich a nevěsta asi nemůžou odmítnout frontu zájemců, kteří chtějí selfie a fotku ve všech možných kombinacích skupin i jednotlivců s tím, že možná není dobré protahovat focení na hodinu a půl a zdržovat všech 50 hostů. Kdežto ode mě to nikomu nevadí a nikoho to neurazí. Vždy řeknu hned po fotografování všech hostů, že teď se vyfotí jen nejbližší rodina a ostatní budou mít dost příležitostí v průběhu celého dne. Když jim nabídnu, že už se místo toho můžou pomalu přesouvat k místu hostiny, nikdo nikdy není zklamaný.

+ Když máte seznam na očích, máte jistotu, že se nezapomene na žádného důležitého člověka. Třeba pradědečka, který hned po obřadu jede pryč a vy s ním vlastně nemáte ani jednu společnou fotku od dob, co jste byli malí.

+ Já osobně si ten seznam často přeorganizuji tak, abych měla skupinky s prarodiči hned na začátku, aby nemuseli dlouho stát a čekat. Takže doporučuji začít od největší skupinky, třeba celá rodina a potom pomalu odebírat lidi.

Rodinný oběd

Někdy toto bývá oříšek. Z různých důvodů novomanželé můžou chtít uspořádat oběd jen pro rodinu. Jenže, jak to udělat a hostům vysvětlit, že teď se mají jít na 2 hodiny projít po okolí a pak se vrátit. Zažila jsem dva dokonalé alternativní scénáře.

  1. Oběd byl před samotným obřadem. Pak se nevěsta převlékla, byla ceremonie a dále skvělá volná zábava s jídlem pro všechny.

  2. Na obřad a oběd byli pozvaní jen rodina a nejbližší kamarádi. Samotná hostina a zábava byla pak na jiném místě, kam jsme se přesunuli z oběda a kde už se scházeli ostatní kamarádi.

Nakonec, v obou případech se nikdo nenudil, nerozbíjela se zábava a vše plynulo nenuceně a uvolněně.

Portrétní focení

Každý fotograf má svoje oblíbené světlo na portrétní focení. Většinou to není v červenci v poledne. Někdo vyhledává přímo “zlatou hodinku”, jiní těsně po západu sluníčka. Já mám nejraději, když se to řeší na místě, za pochodu. Zorientuji se dle počasí, až se rozjede zábava, mezi soutěžemi… Prostě v momentě, kdy je ještě hezké světlo, ale nikomu z hostů nebude vadit, že najednou nejsou novomanželé s nimi, protože i tak se tančí, pije a seznamuje. Vytratit se na chvilku, aby se ostatní neptali “no a co teď?”

Pro pár je to možnost na chvilku “se zastavit”, nadechnout se a uvědomit si, že ano, už jsou svoji. Moment, kdy už nemusí nic řešit, nikoho zdravit, nikam běhat. Jsou jen ve dvou na malé procházce… Skoro ve dvou, ještě jsem tam já a dávám občas nějaké instrukce. 😊

Neorientuji se na svatby jako portrétní fotograf. Přece jen pro mě jsou nejdůležitější momenty a vzpomínky. Nechci, aby to jediné, co si novomanželé vybaví, až uvidí fotky, bylo, že jsem jim celý den říkala, co mají dělat, kam koukat a na koho se usmívat. Vidím hodnotu v jiných věcech. Ale jeden-dva hezké portréty chce skoro každý. Aby si je pak mohl vytisknout a dát za rámeček nebo fotografie, které pak můžu použít na úvod a závěr fotoknihy. Na to nám kolem 40 minut bohatě stačí.

Celá svatba na jednom místě

Je to ideální z více důvodů.

Když je svatba na jednom místě, probíhá více v klidu. Nemluvě o tom, že svatební obřad někde na louce, u jezera nebo ve stáji je příležitostí pro méně tradiční svatební fotografie a hezký zážitek i pro hosty.

S každou přepravou hostů se skoro vždy vytrácí část zábavy, která se musí znovu budovat. Představte si, hosté se baví, smějí, veselí a najednou je třeba se rozdělit, nasednout do aut a hledat cestu na oslavu.

Ke konci večera hosté, kteří mají děti nebo jsou více unavení, si můžou jít lehnou do pokoje, chvilku si odpočinout a vrátit se jako by nic.

Svatební tradice a hry

Ty já mám samozřejmě moc ráda. Dokážou krásně rozproudit atmosféru. Jen musí být někdo, kdo je hezky ukočíruje, vybere místo a ty správné lidé a organizuje to místo ženicha a nevěsty (protože ti si to také chtějí užít). Tady ale nejvíc záleží na tom, jací hosté jsou na vaší svatbě, jestli se chtějí bavit, jsou pro každou blbost a chtějí se zúčastnit takových her.

Také si ráda představuji, jak se jednou budou moji novomanželé dělit o vzpomínky ze svatby se svými dětmi. Budou i oni hrát na svatební kočár, zvedat boty, rozbíjet talíře a jíst svatební polévku jednou lžící?

Večerní zábava a taneční parket

Moje nejoblíbenější část dne. Většinou fotím tak do osmé deváté hodiny večerní. Někdy déle, když mám pocit, že ještě nemám vše, co patří do svatebního dne. Každopádně právě zde vznikají ty fotky, na které se nejraději vzpomíná a za které se někteří nejvíc stydí. A nic z toho by nebylo možné bez důvěry, která se buduje v průběhu celého dne.

Teď to nejpodstatnější pro každou svatbu, to, na čem vše stojí, to, bez čeho není možné pořídit dobré snímky, to, bez čeho nemůže být ani svatba. Správní lidé po vašem boku. Ať máte svatbu na zámku, ve vlaku, na poli nebo v jeskyni, když jsou s vámi ti, na kterých vám záleží a kteří vás mají rádi - tak na svatbu budete rádi vzpomínat a znovu a znovu se dívat na fotky.

Takže, ať svatbu plánujete jakkoli a kdekoli, hlavní je ten pravý/pravá po vašem boku a dobrá parta s vámi. Ten den je rychle pryč, tak se nestresujte, že něco není dle plánu. Ne vždy všechno vychází a svatba není o harmonogramech a timingu. Hlavně si ten den užijte a zapamatujte si jen to dobré. A správný fotograf vám ho zaznamená tak, aby jste se měli čemu zasmát a zavzpomínat i za 20-30 let.

V každém bodě, který jsem popsala, si můžu vybavit svatbu, která byla skvělou výjimkou z pravidla. Co vy? Co vám se povedlo nebo naopak, co byste dnes změnili? Podělte se v komentářích o svou zkušenost a třeba tím pomůžete někomu dalšímu, koho svatební den teprve čeká.

Naty 😃

#svatebnífocení